VY Canis Majoris
VY Canis Majoris
VY Canis Majoris (VY CMa) je červený veleobr nacházející se v souhvězdí Velkého psa. Jedná se o jednu z největších známých hvězd a také jednu z nejzářivějších. Je přibližně 1,2 kiloparseku (což je asi 3 900 světelných let) vzdálena od Země. Kdyby se VY Canis Majoris umístila do středu sluneční soustavy, její povrch by dosahoval až k oběžné dráze Jupiteru. Ale kvůli nepřesnostem v odhadu poloměru se někteří astronomové domnívají, že by dosahovala až k oběžné dráze Saturnu. Průměrná hustota se pohybuje od 5 do 10 mg/m3.VY Canis Majoris
Porovnání velikostí Slunce a VY Canis Majoris
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000)
Souhvězdí Velký pes (Canis Major)
Rektascenze 07h 22m 58.29s
Deklinace −25° 46′ 03.5″
Paralaxa 0,83 ± 0,1″
Vzdálenost 3900 ly
(1200 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost 9,527
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typ M3/M4II
Hmotnost 17 ± 8 M☉
Poloměr 1420 ± 120 R
Zářivý výkon (V) ~270 000 L
Povrchová teplota ~3 490 K
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 58061
Bonner Durchmusterung BD -25° 4441
Katalog Hipparcos HIP 35793
Další ozn. v souhvězdí VY CMa
Synonyma AAVSO 0718-25
(V) - měření provedena ve viditelném světle
VY Canis Majoris (VY CMa) je červený veleobr nacházející se v souhvězdí Velkého psa. Jedná se o jednu z největších známých hvězd a také jednu z nejzářivějších. Je přibližně 1,2 kiloparseku (což je asi 3 900 světelných let) vzdálena od Země. Kdyby se VY Canis Majoris umístila do středu sluneční soustavy, její povrch by dosahoval až k oběžné dráze Jupiteru. Ale kvůli nepřesnostem v odhadu poloměru se někteří astronomové domnívají, že by dosahovala až k oběžné dráze Saturnu. Průměrná hustota se pohybuje od 5 do 10 mg/m3.
Vlastnosti
První pozorování v historii provedl Jérôme Lalande dne 7. března 1801, který zaznamenal hvězdnou velikost 7. Další studie její hvězdné velikosti z 19. století prokázaly, že hvězda slábne od roku 1850. Od roku 1847 je známo, že VY Canis Majoris je rudá hvězda. V průběhu 19. století bylo nacházeno celkem 6 různých dílů, což naznačuje, že by se mohlo jednat o vícero hvězd. Dnes už je ale známo, že tyto domnělé hvězdy jsou jen zářící plochy v okolí mlhoviny.Vizuální pozorování v roce 1957 s obrazem ve vysokém rozlišení prokázalo, že VY CMa, jako jedna z mála, není dvojhvězda.
Velikost
Podle studie Philipa Masseyho a kol. z roku 2006 se jedná o běžného červeného veleobra o průměru přibližně 600násobku Slunce. Pokud by se taková hvězda nacházela ve středu sluneční soustavy, dosahovaly by její okrajové části až k oběžné dráze Jupitera.
Astronomka Roberta M. Humphreysová z University of Minnesota však ve své studii z téhož roku odhadla průměr hvězdy na 1800 až 2500 průměrů Slunce. Taková hvězda by ve sluneční soustavě sahala až k oběžné dráze Saturnu. Při průměru o 2100násobku Slunce by světlu trvala cesta kolem celého disku hvězdy 8 hodin.
Předpokládaná životnost
Bylo zjištěno, že VY CMa je velice nestabilní. Důvodem je, že mnoho své hmoty vyvrhuje do okolní mlhoviny. Astronomové, s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu předpověděli, že VY Canis Majoris bude zničen (jako supernova) za méně než 100 000 let.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku VY Canis Majoris na anglické Wikipedii.
- ↑ Massey, Philip; Levesque, Emily M.; Plez, Bertrand.. Bringing VY Canis Majoris Down to Size: An Improved Determination of Its Effective Temperature
- ↑ VY Canis Majoris: The Astrophysical Basis of Its Luminosity arXiv, 2006-10-13 Retrieved on 05-15-07