Astronomové objevili novou největší galaxii
K objevu nové galaxie došlo víceméně náhodou. Její průměr je 160krát větší než v případě Mléčné dráhy.
Dosud největší známá galaxie, kterou vědci pojmenovali poměrně nudně IC 1101, se rozkládala na ploše 3,9 milionů světelných let. V porovnání s naší Mléčnou dráhou šlo o giganta, jehož rozměry se pohybují na hranici lidské představivosti. Jen pro pořádek, naše galaxie má průměr pouhých 100 tisíc světelných let, tedy vzdálenost, po kterou by paprsek světla stejný počet let putoval vesmírem, a i to rozhodně není málo. Jenže údaj o největší známé galaxii přestal v roce 2022 platit a tabulky bylo nutné přepsat. Tentokrát ještě mohutnějším rekordmanem.
Představujeme vám galaxii Alkyoneus pojmenovanou po nejsilnějším z řeckých Gigantů. Důvodem, proč astronomové sáhli po tomto jméně, je její průměr, který čítá 16,3 milionů světelných let. V jejím středu se nachází supermasivní černá díra, která pohlcuje obrovské množství hmoty, než ji doslova vyplivne. Přesněji řečeno vysílá gigantické proudy plazmatu pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla. Po dosažení vzdálenosti milionů světelných let se proudy zpomalí a rozprostřou se do chuchvalců, které vyzařují světlo v podobě rádiových vln. I odtud ostatně pramení zařazení galaxie mezi tzv. rádiové.
Velká malá galaxie
Výtrysky Alkyonea jsou ale největšími, jaké kdy byly objeveny, a vědci si s nimi lámou hlavu. Ačkoliv se i naše galaxie může pochlubit dvěma podobnými chocholy, vědci zatím příliš nerozumí, kde se ve středu jinak vcelku obyčejné galaxie vzalo tolik hmoty. Kromě těchto gigantických šupin je totiž Alkyoneus normální eliptická galaxie s celkovou hmotností zhruba 240 miliardkrát větší než hmotnost Slunce, ovšem jen poloviční v porovnání s Mléčnou dráhou. V kosmickém hledisku je vlastně docela malá i centrální černá díra, jejíž hmotnost je jen setinou dosud největší naměřené. Pořád se ale vracíme k rozměrům plazmatických výronů, které budou vědci ještě zkoumat.
"Objevili jsme v projekci největší známou strukturu tvořenou jedinou galaxií - obří rádiovou galaxii s předpokládanou vlastní délkou 16,28 milionů světelných let," konstatoval tým astronoma z observatoře v nizozemském Leidenu Martijna Oeie pro časopis Astronomy & Astrophysics. "Spatřili jsme ji poté, co jsme prošli data shromážděná nízkofrekvenční soustavou LOFAR, což je síť vytvořená propojením zhruba 20 000 teleskopů rozmístěných na 52 místech v Evropě," dodávají vědci a Oei připouští, že Alkyoneus našel v podstatě náhodou. Nebyla to ovšem pouze hmotnost galaxie, která byla podivně průměrná, ale také její geometrie, která upoutala pozornost vědců poté, kdy si íi všimli.
Vědci přemýšlejí nad tím, jak je možné, že se výtrysky plazmatu dostaly tak daleko a jedna z hypotéz, se kterou pracují, je obecně nižší hustota prostředí, ve kterém se galaxie nachází. Dalším možným vysvětlením je, že Alkyoneus existuje uvnitř vlákna kosmické sítě, rozsáhlé a málo pochopené struktury plynu a temné hmoty, která spojuje galaxie. Vědci tvrdí, že zjištění, co způsobuje zvětšování Alkyonea, bude užitečné pro zjištění, jak rostou i jiné galaxie. "Pokud existují vlastnosti hostitelské galaxie, které jsou důležitou příčinou růstu obřích rádiových galaxií, pak je pravděpodobné, že je mají i hostitelé největších obřích rádiových galaxií," dodávají vědci a prozatím se nechávají novou obří galaxií fascinovat.