Alfa Centauri

Alfa Centauri

Alfa Centauri (α Centauri, zkráceně α Cen) je trojhvězda a svou vzdáleností 4,37 světelného roku (1,34 parseku) také nejbližší hvězdný systém od sluneční soustavy. Sestává ze tří složek: společné dvojice Alfa Centauri A (též Rigil Kentaurus) a Alfa Centauri B (též Toliman]) a malého a vizuálně slabého červeného trpaslíka Alfa Centauri C (též Proxima Centauri), který může být gravitačně spojen se složkami A a B. Lidskému oku se dvě hlavní hvězdy zdají jako jeden bod se zdánlivou magnitudou −0,27, takže tvoří nejjasnější hvězdu v souhvězdí Kentaura a po Siriu a Canopu třetí nejjasnější hvězdu noční oblohy.

Zatímco Alfa Centauri A (α Cen A) má 110 % hmotnosti Slunce a 151,9 % jeho svítivosti, Alfa Centauri B (α Cen B) je menší a chladnější a má 90,7 % hmotnosti Slunce a 44,5 % jeho svítivosti, Jejich oběžná doba kolem společného těžiště trvá 79,91 roku a jejich vzájemná vzdálenost osciluje mezi vzdáleností Slunce a Pluta a vzdáleností Slunce a Saturnu.

Proxima Centauri (α Cen C) se nachází ve vzdálenosti 4,24 světelného roku (1,29 parseku) od Slunce, což z ní činí Slunci nejbližší hvězdu, ačkoliv není pouhým okem viditelná. Vzdálenost mezi Proximou a dvojhvězdou Alfa Centauri AB je 0,2 světelného roku (cca 0,06 parseku nebo 15 000 astronomických jednotek, U Proximy byla roku 2016 v obyvatelné zóně objevena exoplaneta, svou velikostí podobná Zemi, která byla označena Proxima Centauri b.

Pojmenování

α Centauri (Alfa Centauri) je Bayerovo označení hvězdného systému. Převládá nad tradičním jménem Rigil Kentaurus, což je polatinštěný arabský název Rijl Qanṭūris جل رجل القنطورس‎ ze slovního spojení Rijl al-Qanṭūris, tj. "Noha Kentaura K dalším jménům hvězdy patří Rigil Kent, Rigel Kent (obě to jsou zkrácené verze Rigil Kentaurus), případně historické názvy Toliman a Bungula.

Alfu Centauri C objevil v roce 1915 skotský astronom Robert Innes, ředitel observatoře v jihoafrickém Johannesburgu, který navrhl označení Proxima Centauri (přesněji Proxima Centaurus). Název pochází z latiny a znamená "nejbližší [hvězda] z Kentaura".

V roce 2016 ustanovila Mezinárodní astronomická unie (IAU) pracovní skupinu pro jména hvězd (Working Group on Star Names, zkratkou WGSN), která má zkatalogizovat a standardizovat vlastní jména hvězd. WGSN uvedla, že v případě vícenásobných hvězd by se jméno mělo vztahovat k nejjasnější složce při vizuálním pozorování. Dne 21. srpna 2016 schválila jméno Proxima Centauri pro hvězdu Alfa Centauri C, dne 6. listopadu 2016 jméno Rigil Kentaurus pro hvězdu Alfa Centauri A a 10. srpna 2018 také jméno Toliman pro Alfu Centauri B, které se tak v katalogu IAU nacházejí pod těmito názvy.

Popis

Alfa Centauri je nejbližší hvězdný systém od Slunce, vzdálený 4,35 světelných let nebo 1,34 pc.

Pozice Alfy Centauri

Systém se skládá ze tří hvězd: Alfa Centauri A, Alfa Centauri B a Alfa Centauri C (také nazývaná Proxima Centauri). První dvě jmenované tvoří těsnou dvojhvězdu s oběžnou dobou 80 let. Oběžná doba kolem společného těžiště je v průměrné vzdálenosti 23 AU, což je o trošku více, než je vzdálenost Uranu od Slunce, a jsou tak blízko sebe, že je pouhým okem nelze rozlišit. Rozlišit je lze ale už s dalekohledem s 5cm objektivem.

Alfa Centauri C, známější pod jménem Proxima Centauri, je červený trpaslík, který je od obou jmenovaných hvězd vzdálen 13 000 AU. Pokud by obíhal kolem společného těžiště, byla by odhadovaná doba oběhu více než 500 000 let; v roce 2016 prokázali astronomové z Pařížské observatoře, že je tato hvězda skutečně součástí systému Alfa Centauri.Proxima latinsky znamená nejbližší (v ženském rodu), Centauri název souhvězdí v genitivu (název tedy znamená Nejbližší [rozuměj "hvězda"] v Kentauru (doslova Kentaura)). Její vzdálenost od Země je jen 4,24 světelných let, a tím je zároveň druhou nejbližší hvězdou, hned po Slunci. Pouhým okem však není viditelná.

16. října 2012 ohlásila ESA objev první planety obíhající Alfa Centauri B. Planeta Alfa Centauri Bb je zhruba velikosti Země, ale není v obyvatelné zóně ve které by mohla existovat voda v kapalném stavu. Povrchovou teplotu má nejméně 1 500 K (zhruba 1 200 °C) a hvězdu obíhá za 3,2 dní ve vzdálenosti 6 milionů km. Zatím je jisté že okolo žádné z hvězd systému Alfa Centauri neobíhá žádná obří plynná planeta.

V srpnu 2016 oznámila Evropská jižní observatoř objev nejbližší exoplanety Proxima Centauri b, která se nachází v obyvatelné zóně hvězdy Proxima Centauri.

Poloha na obloze

Spolu se 4,4° vzdálenou hvězdou beta Centauri a třemi nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Jižního kříže, které od dvojhvězdy leží západně, tvoří nejvýraznější nahromadění hvězd první velikosti na jižní obloze v úhlové vzdálenosti natažené dlaně.

Alfa a beta Centauri ukazují směr k souhvězdí Jižního kříže. Sloužily jako ukazatel na souhvězdí Jižního kříže a k rozeznání pravého Jižního kříže od často zaměňovaného nepravého Jižního kříže směrem na východ, který tvoří asterismus hvězd v souhvězdí Plachet, Lodní zádě a Lodního kýlu. Falešný Jižní kříž tvoří pouhým okem viditelné hvězdy Avior, Turais, κ Vel a δ Vel. Alfa a beta Centauri leží hluboko na jižní obloze, ze střední Evropy nejsou viditelné. Jižně od 33. rovnoběžky je hvězda cirkumpolární a je stále nad obzorem.

Alfa Centauri jako dvojhvězda

Alfa Centauri Zdánlivá a skutečná dráha alfy Centauri. Je zde nakreslena skutečná a zdánlivá oběžná dráha složky B ke složce A dvojhvězdy. Slabá elipsa ukazuje zdánlivou oběžnou dráhu, jak ji vidí pozorovatel ze Země. Kolmý pohled na oběžnou dráhu (velká elipsa) zvýrazňuje skutečnou oběžnou dráhu.

Dvojhvězda má absolutní hvězdnou velikost 4,1 mag. Pouhým okem nejsou obě složky dvojhvězdy ze Země rozlišitelné. Teprve dalekohled s 5cm objektivem rozliší obě složky.

Jednou za 79,9 let oběhnou obě složky dvojhvězdy na silně eliptických dráhách o excentricitě 0,519, přičemž jejich vzdálenost se mění od 11,5 až 36,3 AU. Minimum odpovídá vzdálenosti Saturnu, maximum vzdálenosti Neptunu od Slunce; velká poloosa dráhy je 23,9 AU. V květnu 1995 byla dosažena nejvyšší vzdálenost obou složek, nejnižší vzdálenost bude dosažena v květnu 2035.

Z velké poloosy dráhy a z oběžné doby hvězdy se dá spočítat hmotnost obou složek, vychází 2,08 hmotnosti našeho Slunce.

Úhlová vzdálenost a poziční úhel obou složek se díky relativně krátké oběžné dráhy zřetelně mění během několika let. Během jednoho oběhu se úhlová vzdálenost pohybuje 2″ až 22″.

Nejčastěji uváděné aktuální polohy všech tří hvězd v literatuře, vychází z měření astrometrické družice Hipparcos.